- ČCE Teplá - http://tepla.evangnet.cz -

Uzdravení syna králova sluhy

Posted By resil On 9. 2. 2018 @ 0.28 In Aktuality, Kázání a svědectví | Comments Disabled

KÁZÁNÍ NEDĚLE SEXAGESIMAE 4.ÚNORA 2018 V TEPLÉ

Uzdravení syna králova sluhy
INTROITUS:
Tvé slovo, Bože, je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. (Ž 111, 53)
ČTENÍ: Jan 4,46-54
Text: Jan 4,50b
Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
OSNOVA:
1. Otcova prosba
2. Neuvidíte-li znamení
3. Uvěřil on i jeho dům
4. Znamení Ježíšovo
1. Otcova prosba
Druhým velkým znamením Ježíšova kristovství je uzdravení syna králova sluhy z Kafarnaum. Děj se odehrává  v Káni Galilejské jako se odehrála známá svatba a první Ježíšovo znamení – proměna vody ve víno.
Jan si dává záležet, aby zvýraznil v celém evangeliu Kristovo Božství. Ježíš není jen člověk – evangelista Lukáš má Ježíše hodně lidského a proto nám bližšího ve svém evangeliu. Jan ukazuje Krista božského a nepochopitelnějšího.
I v tomto janovském příběhu se však setkáváme s lidskou nouzí, která přichází prosit Ježíše o pomoc. Je to přirozené a udělali bychom to jistě také, kdyby byl v naší blízkosti Ježíš. Určitě bychom ho také prosili, aby se dotkl našeho nemocného dítěte a uzdravil je. A vlastně není nic lepšího než prosit za naše děti, za jakoukoliv jejich nouzi Pána Ježíše.
2. Neuvidíte-li znamení
Co nám je záhadou, je ten Ježíšův povzdech: “Neuvidíte-li znamení a divy, neuvěříte.” Mnohokrát si takhle Pán zanaříkal. Dokonce u Lukáše se dočteme, že Ježíš řekl, že nebude dáno Židům žádné znamení kromě znamení proroka Jonáše – a myslí tím na svoji smrt a vzkříšení. Ježíš se jakoby zdráhá dělat zázraky, ví totiž, že lidé ho vyhledávají jen kvůli nim a nerozeznávají, kým doopravdy je. Chtějí časnou pomoc a nedohlédají, co vše jim Kristus Pán nabízí.
Jistě, když je člověk nemocen, tak se mu zdá, že to, co nejvíc potřebuje, je uzdravení. Má-li nemocné dítě, je to ještě naléhavější. Máme však sami zkušenost, že i když zdraví přijde, stejně jsme nespokojení, chybí-li nám to nejdůležitější v životě.
Ježíš královskému sluhovi vyhoví. Jeho prosbu vyslyší – ale ne úplně. Nejde s ním domů, nedotýká se chlapce, ale uzdravuje ho na dálku. Zde už máme cosi nového, je tu mocné slovo, které léčí. A ten sluha tomu slovu uvěřil, neškemral a nekňoural, otočil se a spěchal domů, protože tomu mocnému Ježíšovu slovu uvěřil. A zjistil vzápětí, že v tu chvíli, kdy Ježíš vyřkl, že je chlapec zdráv, se tak stalo.
Ježíš se ztrácí ze scény, opět je tu ten motiv, který známe i z jiných evangelií – nenechá se oslavovat, uniká obdivu těch, kdo spatřili zázrak. Ježíš chce, aby lidé uviděli i to, co je za zrakem, tedy spásu, záchranu celého člověka, kterou přináší. Nejen zdraví těla, ale záchranu pro věčnost, záchranu pro Boží blízkost navěky. Uzdravuje, ale touží po tom, aby lidé uviděli, co to znamená, aby poznali jej jako vyslance Boha, toho pravého a jediného: Aby dokázali toužit a vidět víc než jen časnou prosperitu.
3. Uvěřil on i jeho dům
Tady to dopadlo opravdu dobře: Ten sluha krále Heroda uvěřil v Ježíše jako zachránce a uvěřil i celý jeho dům. Ten sluha asi nebyl žádný pravověrný žid, když žil v paláci Herodově. Vždyť Herodes se připodobňoval Římanům, žil nevázaným životem a vraždil. Tak jako římští císaři. A vida, zde takový člověk dokáže uvěřit v Mesiáše! To je nadějí pro nás: Nikdy nad nikým nelámejme hůl. Vnější zdání pyšné fasády může klamat. Pod ní se může skrývat velká bolest a touha po něčem vyšším. Myslíme tu na naše politiky, naše radní apod.
4. Znamení Ježíšovo
Ptáme se nakonec, kde my vezmeme nějaké znamení, aby nám lidé uvěřili. Aby poznali Ježíše jako Spasitele, jako Zachránce, kterého nutně potřebují. Všimněme si, co způsobilo silnou víru toho královského sluhy: Nebyl to až sám zázrak, nýbrž JEŽÍŠOVO SLOVO. Na to slovo šel a už neměl žádné pochybnosti. Věřil, že Ježíšovo slovo je mocné a že platí. Pán nám může přidat i ty zázraky, ale nebudeme-li především spoléhat na jeho slovo, tak žádné zázraky nepřijdou. Jeho slovo platí podnes. Jeho slovo je živé, mocné a ostřejší než dvousečný meč. Rozsuzuje pravdu od lži, zasahuje nitro člověka tak, že ten padá před Ježíšovou mocí na kolena. (ep. Žid.)
Prosme našeho Pána, aby nám takové slovo dával na prvním místě. Aby lidé poznávali Pána, aby činili pokání a věřili Bohu. Naše mnohá krásná slova kolikrát nesvedou vůbec nic. Jen když budou proniknuta mocí Boží, svatým Duchem, budou působit víru, ty pravé a největší zázraky: proměnu lidských srdcí. A je možné, že taková slova budou i uzdravovat lidská těla – jako znamení Boží moci a lásky. Amen.
PÍSNĚ: 119 (XIV), 206, 434 (1-4), 434 (5-9), 685.

KÁZÁNÍ NEDĚLE SEXAGESIMAE 4.ÚNORA 2018 V TEPLÉ

Uzdravení syna králova sluhy

INTROITUS:

Tvé slovo, Bože, je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. (Ž 111, 53)

ČTENÍ: Jan 4,46-54

Text: Jan 4,50b

Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

OSNOVA:

1. Otcova prosba

2. Neuvidíte-li znamení

3. Uvěřil on i jeho dům

4. Znamení Ježíšovo

1. Otcova prosba

Druhým velkým znamením Ježíšova kristovství je uzdravení syna králova sluhy z Kafarnaum. Děj se odehrává  v Káni Galilejské jako se odehrála známá svatba a první Ježíšovo znamení – proměna vody ve víno.

Jan si dává záležet, aby zvýraznil v celém evangeliu Kristovo Božství. Ježíš není jen člověk – evangelista Lukáš má Ježíše hodně lidského a proto nám bližšího ve svém evangeliu. Jan ukazuje Krista božského a nepochopitelnějšího.

I v tomto janovském příběhu se však setkáváme s lidskou nouzí, která přichází prosit Ježíše o pomoc. Je to přirozené a udělali bychom to jistě také, kdyby byl v naší blízkosti Ježíš. Určitě bychom ho také prosili, aby se dotkl našeho nemocného dítěte a uzdravil je. A vlastně není nic lepšího než prosit za naše děti, za jakoukoliv jejich nouzi Pána Ježíše.

2. Neuvidíte-li znamení

Co nám je záhadou, je ten Ježíšův povzdech: “Neuvidíte-li znamení a divy, neuvěříte.” Mnohokrát si takhle Pán zanaříkal. Dokonce u Lukáše se dočteme, že Ježíš řekl, že nebude dáno Židům žádné znamení kromě znamení proroka Jonáše – a myslí tím na svoji smrt a vzkříšení. Ježíš se jakoby zdráhá dělat zázraky, ví totiž, že lidé ho vyhledávají jen kvůli nim a nerozeznávají, kým doopravdy je. Chtějí časnou pomoc a nedohlédají, co vše jim Kristus Pán nabízí.

Jistě, když je člověk nemocen, tak se mu zdá, že to, co nejvíc potřebuje, je uzdravení. Má-li nemocné dítě, je to ještě naléhavější. Máme však sami zkušenost, že i když zdraví přijde, stejně jsme nespokojení, chybí-li nám to nejdůležitější v životě.

Ježíš královskému sluhovi vyhoví. Jeho prosbu vyslyší – ale ne úplně. Nejde s ním domů, nedotýká se chlapce, ale uzdravuje ho na dálku. Zde už máme cosi nového, je tu mocné slovo, které léčí. A ten sluha tomu slovu uvěřil, neškemral a nekňoural, otočil se a spěchal domů, protože tomu mocnému Ježíšovu slovu uvěřil. A zjistil vzápětí, že v tu chvíli, kdy Ježíš vyřkl, že je chlapec zdráv, se tak stalo.

Ježíš se ztrácí ze scény, opět je tu ten motiv, který známe i z jiných evangelií – nenechá se oslavovat, uniká obdivu těch, kdo spatřili zázrak. Ježíš chce, aby lidé uviděli i to, co je za zrakem, tedy spásu, záchranu celého člověka, kterou přináší. Nejen zdraví těla, ale záchranu pro věčnost, záchranu pro Boží blízkost navěky. Uzdravuje, ale touží po tom, aby lidé uviděli, co to znamená, aby poznali jej jako vyslance Boha, toho pravého a jediného: Aby dokázali toužit a vidět víc než jen časnou prosperitu.

3. Uvěřil on i jeho dům

Tady to dopadlo opravdu dobře: Ten sluha krále Heroda uvěřil v Ježíše jako zachránce a uvěřil i celý jeho dům. Ten sluha asi nebyl žádný pravověrný žid, když žil v paláci Herodově. Vždyť Herodes se připodobňoval Římanům, žil nevázaným životem a vraždil. Tak jako římští císaři. A vida, zde takový člověk dokáže uvěřit v Mesiáše! To je nadějí pro nás: Nikdy nad nikým nelámejme hůl. Vnější zdání pyšné fasády může klamat. Pod ní se může skrývat velká bolest a touha po něčem vyšším. Myslíme tu na naše politiky, naše radní apod.

4. Znamení Ježíšovo

Ptáme se nakonec, kde my vezmeme nějaké znamení, aby nám lidé uvěřili. Aby poznali Ježíše jako Spasitele, jako Zachránce, kterého nutně potřebují. Všimněme si, co způsobilo silnou víru toho královského sluhy: Nebyl to až sám zázrak, nýbrž JEŽÍŠOVO SLOVO. Na to slovo šel a už neměl žádné pochybnosti. Věřil, že Ježíšovo slovo je mocné a že platí. Pán nám může přidat i ty zázraky, ale nebudeme-li především spoléhat na jeho slovo, tak žádné zázraky nepřijdou. Jeho slovo platí podnes. Jeho slovo je živé, mocné a ostřejší než dvousečný meč. Rozsuzuje pravdu od lži, zasahuje nitro člověka tak, že ten padá před Ježíšovou mocí na kolena. (ep. Žid.)

Prosme našeho Pána, aby nám takové slovo dával na prvním místě. Aby lidé poznávali Pána, aby činili pokání a věřili Bohu. Naše mnohá krásná slova kolikrát nesvedou vůbec nic. Jen když budou proniknuta mocí Boží, svatým Duchem, budou působit víru, ty pravé a největší zázraky: proměnu lidských srdcí. A je možné, že taková slova budou i uzdravovat lidská těla – jako znamení Boží moci a lásky. Amen.

PÍSNĚ: 119 (XIV), 206, 434 (1-4), 434 (5-9), 685.

Download PDF

Article printed from ČCE Teplá: http://tepla.evangnet.cz

URL to article: http://tepla.evangnet.cz/?p=2374

Copyright © 2009 ČCE Teplá. All rights reserved.