Aby lidé uviděli vaše dobré skutky


KÁZÁNÍ NEDĚLE 23. PO SV. TROJICI 19. LISTOPADU 2017 V TEPLÉ

Aby lidé uviděli vaše dobré skutky
INTROITUS: Jsem na zemi jen cizincem, neskrývej přede mnou své příkazy. (Ž 119,19)
ČTENÍ: Ga 5,16-26
TEXT: 1.Pt 2,11-12: Milovaní, prosím vás jako cizince a příchozí: Zdržujte se tělesných žádostí, které vedou boj proti duši. Veďte dobrý způsob života mezi pohany, aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, uviděli vaše dobré skutky a oslavili Boha v den navštívení.
OSNOVA:
1. Jen procházíme
2. Zdržujte se tělesných žádostí
3. Aby viděli vaše dobré skutky
1. Jen procházíme
Možná jste si také všimli, jak na tomto světě nedokážeme vstřebat dojmy. Například vidíme krásnou krajinu, radujeme se z ní, ale máme přitom dojem, že se to do nás nevejde, že to náležitě nedokážeme obejmout, pojmout.
Tak je tomu i s naším životem: Jdeme dny, které tu máme vyměřeny, pouť od rána k večeru je krátká, mnoho ze svých plánů nestihneme, mnoho toho kolem nás projde a my si toho třeba ani nevšimneme. Jako bychom seděli ve vlaku a zachytíme jen část obrazu, který se míhá kolem oken vlaku. Nelze zastavit čas, nelze trvale zachytit okamžik, přítomnost. Okamžitě se nám proměňuje v minulost a nevrátí se více, jak to píše i J. A. Komenský.
A když se nad tím zamýšlíme, najednou nám přijde nesmyslné utrácet drahocenný čas, který se podobá jízdě vlakem, který jednoho dne bude v cíli, utrácet ten drahý a krátký čas nesmyslnými spory s druhými, honěním se za majetkem, nadáváním na skutečnost.
A přece nás to vždy znovu přemůže: A my ten ukrácený čas naší návštěvy zde na zemi marníme v zapomnění, že tudy jen procházíme a že se sotva párkrát otočíme a budeme na konci.
Někdy ani nemůžeme pochopit, že to Pánu Bohu stálo za to odít nás do hmoty. Že mu to stálo za to zkoušet to tady se světem, zemí a lidmi. Někdy nás napadne: “Vždyť On přece mohl vědět, jak to všechno dopadne.” Ať o tom spekulujeme jakkoliv, vyjde nám z toho vždy jen skutečnost naší pomíjitelnosti, ukrácenosti času. A řekneme si: “Važ si, člověče, dnešního dne a užij jej, jak nejlépe dovedeš. Pán Bůh to tak chtěl, ty malý človíčku, s tím nic nenaděláš. I když se budeš stokrát bouřit, jen si přiděláš trápení. Užij dne, abys dobře žil. Pán Bůh ti k tomu dává sám sílu z Ducha svatého, to říká Písmo. Dobře žít lze jen v moci Boží.”
2. Zdržujte se tělesných žádostí
Autor listu Petrova to napíše takto: “Zdržujte se, vy Bohem milovaní, zdržujte se tělesných žádostí, které bojují proti duši.” To nám trochu zavání řeckou filosofií. Jako by tělo bylo zlé a duše, ta věčná Boží jiskra v člověku, byla tělem kažena. My však jako dobří písmáci už víme, že když se v Novém zákoně mluví o těle, nemyslí se tím, že to odění hmotou – že to je zlé a nečisté. Tělo je dobré Boží stvoření. Bůh to tak chtěl. Tělo není zlé. Tělo člověka zaslouží péči a máme mu zachovávat i úctu. Když se v Novém zákoně mluví o těle, mase, tak to znamená naši hříšnou stránku. A všechno to, co z toho plyne, jak to píše Pavel Galaťanům. Všechno to, čím ničíme dobré Boží stvoření. Všechno to, čím kazíme tu jízdu naším časem. Všechno to, co dělá náš život zlým. Všechno naše sobectví a z toho plynoucí špatné jednání.
Pisatel listu říká těm, kteří se zavěsili na Boha, kteří přijali jeho milost v Ježíši Kristu a znovuzrodili se, proměnili se ve svém smýšlení i jednání: Neničte tu duchovní bytost ve vás, stvořenou Duchem Božím. Nepropadněte znovu starému sobectví. Nevracejte se k tomu, co už jste jednou opustili jako zlé. Své znovuzrození si musíte chránit. Musíte vytrvat a dívat se kupředu, na Ježíše, který vám pomůže, abyste odolali pokušením.
3. Aby uviděli vaše dobré skutky
Nejde přece jenom o to, abyste vy sami obstáli, ale aby i ti, kteří vámi nyní pohrdají a vás špiní, aby i oni poznali pravdu.
Situace křesťanů z pohanů byla nezáviděníhodná. Křesťané byli označováni za bezbožníky a byli všelijak pomlouváni. Křesťané tedy svým dobrým jednáním mají vydat svědectví o Bohu jediném, neviditelném a živém, kterému uvěřili. Jde tu v této chvíli o svědectví beze slov. Co by vlastně byla slova bez dobrého příkladu! Uvidí-li pohané, jak láskyplně a nezištně jednají křesťané, oslaví Boha v den navštívení, píše Petr. To znamená, oni také uvěří a budou Pána Boha chválit. Budou ho chválit, když také objeví ten nový způsob života. Když uvidí, že to jde žít dobře, v lásce, pokoji, beze strachu, v radosti, bez honby za vlastními požitky. Ten den navštívení podle Písma znamená to otevření očí, tu chvíli, kdy člověk prozře a Bohu uvěří.
Tomu jistě rozumíme a chtěli bychom tak žít. Aby to na nás bylo vidět, komu věříme a že je náš život plný světla a lásky a dobra. Jenže nám to ne vždy vychází. Jsme jen hříšnými lidmi a chybujeme napořád. A jak dobře druzí lidé ty i naše drobné chybičky vidí, to známe. A také ne vždy lidi přesvědčíme. I ty nejlepší naše snahy mohou si lidé vykládat zle. Jak z toho ven?
Řešení nám tu dává sám autor: Nejde o to, aby lidé chválili nás. Často se nám stane, že se snažíme žít příkladně, aby lidé na nás viděli, že věříme v Pána Boha. A ono se to nějak posune a vyjdeme z toho pošpiněni. A najednou si uvědomíme: “Vždyť tu nejde o mne, ale o Pána Boha! Lidé nemají chválit nás, ale Boha! V něho mají uvěřit! ” A proto jednejme podle svého nejlepšího svědomí. Jak to však bude působit, to nechme na Bohu. Sám Ježíš konal jen dobře, byl bez viny a nakonec byl potrestán jako zločinec a rouhač. Zlá vůle uvidí i v tom nejláskyplnějším jednání zlou vůli. Nedívejme se zkrátka na sebe, dívejme se na Pána. Jednejme podle jeho přání a příkladu a o to ostatní se nestarejme. Jestliže nás budou chtít pomlouvat, tak nás pomlouvat budou. Bude-li kdo chtít psa bít, hůl si vždy najde, říká se. Věřme však, že na druhé straně naše poslušnost může mnohým posloužit ke spáse. Jestliže budeme svítit Božím světlem, neuhasí je žádná tma. Amen.
POSLÁNÍ: Pán Ježíš řekl: Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích. (Mt 5,16)
PÍSNĚ: 119 (V.), 206, 436, 570, 544.

KÁZÁNÍ NEDĚLE 23. PO SV. TROJICI 19. LISTOPADU 2017 V TEPLÉ

Aby lidé uviděli vaše dobré skutky

INTROITUS: Jsem na zemi jen cizincem, neskrývej přede mnou své příkazy. (Ž 119,19)

ČTENÍ: Ga 5,16-26

TEXT: 1.Pt 2,11-12: Milovaní, prosím vás jako cizince a příchozí: Zdržujte se tělesných žádostí, které vedou boj proti duši. Veďte dobrý způsob života mezi pohany, aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, uviděli vaše dobré skutky a oslavili Boha v den navštívení.

OSNOVA:

1. Jen procházíme

2. Zdržujte se tělesných žádostí

3. Aby viděli vaše dobré skutky

1. Jen procházíme

Možná jste si také všimli, jak na tomto světě nedokážeme vstřebat dojmy. Například vidíme krásnou krajinu, radujeme se z ní, ale máme přitom dojem, že se to do nás nevejde, že to náležitě nedokážeme obejmout, pojmout.

Tak je tomu i s naším životem: Jdeme dny, které tu máme vyměřeny, pouť od rána k večeru je krátká, mnoho ze svých plánů nestihneme, mnoho toho kolem nás projde a my si toho třeba ani nevšimneme. Jako bychom seděli ve vlaku a zachytíme jen část obrazu, který se míhá kolem oken vlaku. Nelze zastavit čas, nelze trvale zachytit okamžik, přítomnost. Okamžitě se nám proměňuje v minulost a nevrátí se více, jak to píše i J. A. Komenský.

A když se nad tím zamýšlíme, najednou nám přijde nesmyslné utrácet drahocenný čas, který se podobá jízdě vlakem, který jednoho dne bude v cíli, utrácet ten drahý a krátký čas nesmyslnými spory s druhými, honěním se za majetkem, nadáváním na skutečnost.

A přece nás to vždy znovu přemůže: A my ten ukrácený čas naší návštěvy zde na zemi marníme v zapomnění, že tudy jen procházíme a že se sotva párkrát otočíme a budeme na konci.

Někdy ani nemůžeme pochopit, že to Pánu Bohu stálo za to odít nás do hmoty. Že mu to stálo za to zkoušet to tady se světem, zemí a lidmi. Někdy nás napadne: “Vždyť On přece mohl vědět, jak to všechno dopadne.” Ať o tom spekulujeme jakkoliv, vyjde nám z toho vždy jen skutečnost naší pomíjitelnosti, ukrácenosti času. A řekneme si: “Važ si, člověče, dnešního dne a užij jej, jak nejlépe dovedeš. Pán Bůh to tak chtěl, ty malý človíčku, s tím nic nenaděláš. I když se budeš stokrát bouřit, jen si přiděláš trápení. Užij dne, abys dobře žil. Pán Bůh ti k tomu dává sám sílu z Ducha svatého, to říká Písmo. Dobře žít lze jen v moci Boží.”

2. Zdržujte se tělesných žádostí

Autor listu Petrova to napíše takto: “Zdržujte se, vy Bohem milovaní, zdržujte se tělesných žádostí, které bojují proti duši.” To nám trochu zavání řeckou filosofií. Jako by tělo bylo zlé a duše, ta věčná Boží jiskra v člověku, byla tělem kažena. My však jako dobří písmáci už víme, že když se v Novém zákoně mluví o těle, nemyslí se tím, že to odění hmotou – že to je zlé a nečisté. Tělo je dobré Boží stvoření. Bůh to tak chtěl. Tělo není zlé. Tělo člověka zaslouží péči a máme mu zachovávat i úctu. Když se v Novém zákoně mluví o těle, mase, tak to znamená naši hříšnou stránku. A všechno to, co z toho plyne, jak to píše Pavel Galaťanům. Všechno to, čím ničíme dobré Boží stvoření. Všechno to, čím kazíme tu jízdu naším časem. Všechno to, co dělá náš život zlým. Všechno naše sobectví a z toho plynoucí špatné jednání.

Pisatel listu říká těm, kteří se zavěsili na Boha, kteří přijali jeho milost v Ježíši Kristu a znovuzrodili se, proměnili se ve svém smýšlení i jednání: Neničte tu duchovní bytost ve vás, stvořenou Duchem Božím. Nepropadněte znovu starému sobectví. Nevracejte se k tomu, co už jste jednou opustili jako zlé. Své znovuzrození si musíte chránit. Musíte vytrvat a dívat se kupředu, na Ježíše, který vám pomůže, abyste odolali pokušením.

3. Aby uviděli vaše dobré skutky

Nejde přece jenom o to, abyste vy sami obstáli, ale aby i ti, kteří vámi nyní pohrdají a vás špiní, aby i oni poznali pravdu.

Situace křesťanů z pohanů byla nezáviděníhodná. Křesťané byli označováni za bezbožníky a byli všelijak pomlouváni. Křesťané tedy svým dobrým jednáním mají vydat svědectví o Bohu jediném, neviditelném a živém, kterému uvěřili. Jde tu v této chvíli o svědectví beze slov. Co by vlastně byla slova bez dobrého příkladu! Uvidí-li pohané, jak láskyplně a nezištně jednají křesťané, oslaví Boha v den navštívení, píše Petr. To znamená, oni také uvěří a budou Pána Boha chválit. Budou ho chválit, když také objeví ten nový způsob života. Když uvidí, že to jde žít dobře, v lásce, pokoji, beze strachu, v radosti, bez honby za vlastními požitky. Ten den navštívení podle Písma znamená to otevření očí, tu chvíli, kdy člověk prozře a Bohu uvěří.

Tomu jistě rozumíme a chtěli bychom tak žít. Aby to na nás bylo vidět, komu věříme a že je náš život plný světla a lásky a dobra. Jenže nám to ne vždy vychází. Jsme jen hříšnými lidmi a chybujeme napořád. A jak dobře druzí lidé ty i naše drobné chybičky vidí, to známe. A také ne vždy lidi přesvědčíme. I ty nejlepší naše snahy mohou si lidé vykládat zle. Jak z toho ven?

Řešení nám tu dává sám autor: Nejde o to, aby lidé chválili nás. Často se nám stane, že se snažíme žít příkladně, aby lidé na nás viděli, že věříme v Pána Boha. A ono se to nějak posune a vyjdeme z toho pošpiněni. A najednou si uvědomíme: “Vždyť tu nejde o mne, ale o Pána Boha! Lidé nemají chválit nás, ale Boha! V něho mají uvěřit! ” A proto jednejme podle svého nejlepšího svědomí. Jak to však bude působit, to nechme na Bohu. Sám Ježíš konal jen dobře, byl bez viny a nakonec byl potrestán jako zločinec a rouhač. Zlá vůle uvidí i v tom nejláskyplnějším jednání zlou vůli. Nedívejme se zkrátka na sebe, dívejme se na Pána. Jednejme podle jeho přání a příkladu a o to ostatní se nestarejme. Jestliže nás budou chtít pomlouvat, tak nás pomlouvat budou. Bude-li kdo chtít psa bít, hůl si vždy najde, říká se. Věřme však, že na druhé straně naše poslušnost může mnohým posloužit ke spáse. Jestliže budeme svítit Božím světlem, neuhasí je žádná tma. Amen.

POSLÁNÍ: Pán Ježíš řekl: Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích. (Mt 5,16)

PÍSNĚ: 119 (V.), 206, 436, 570, 544.

Download PDF Tisk

Komentáře jsou uzavřeny.