- ČCE Teplá - http://tepla.evangnet.cz -

Boží výchova

Posted By resil On 25. 2. 2018 @ 0.25 In Aktuality, Kázání a svědectví | Comments Disabled

KÁZÁNÍ NEDĚLE “ESTOMIHI” (Ž 31,3) 11. ÚNORA 2018 V TEPLÉ, KŘEST

Boží výchova
INTROITUS: Hospodine, tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává. Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. (Ž 119, 129n).
ČTENÍ: Gn 32,23-33
TEXT: Žd 12,4-11
OSNOVA:
1. Taťka ?
2. Protivník ?
3. Otec duchů !
1. Taťka ?
O co jde v ep. Židům? O vytrvalost ve víře. O vytrvalost ve víře, i když ta víra nějak nevycházela. I když Pán Bůh neochraňoval před pronásledováním a před ztrátou majetku. I když přicházely pochybnosti a trápení a členové mladé Kristovy církve se tím museli prodírat den za dnem. A ještě mnozí z nich zahynuli. A ještě mnozí odpadli. To znamenalo i jakousi ztrátu prestiže, ostudu, posměch ze strany nevěřících. Ti si teď na ně mohli ukazovat prstem: “Vidíte, kam je zavedla ta jejich víra? Co dělá ten jejich Ježíš?” A nejhorší bylo, že si toto začali říkat oni sami!
Je to skutečně tak, že Pán Bůh svým milovaným dětem splní každé přání? Hezké počasí, nové boty, dostatek peněz, uděláš zkoušku, ihned se uzdravíš z chřipky apod? Každý zralý křesťan ví, že Pán Bůh není automat na šťastný a bezbolestný život. Že Pán Bůh není nějaký dobromyslný taťka, který své děti rozmazluje a dá jim vše, na co si vzpomenou.
2. Protivník ?
Četli jsme příběh o Jákobovi u potoka Jabok. V tom protivníkovi, se kterým se Jákob potýká, můžeme vidět Boha. Vidíme souvislost tohoto příběhu s tím, co nám říká autor dopisu Židům.
Jákob po zápasu kulhal. Byl potrápen, pocvičen zápasem, aby už vždycky věděl, že nemusí za svá práva bojovat žádnou lstí. Že za něho bojuje Pán Bůh sám. Že pravda a láska jsou silnější zbraně než úskok a pomsta. Vyšel z boje zraněn a přece silnější než kdy jindy.
Vzpomínám si na doby, kdy se slušelo v modlitbě děkovat za všechny zkoušky. Postupně se však z toho stalo veliké klišé. Když přišly opravdové zkoušky, tak najednou byla vděčnost ta tam.
Ono nejde o to, abychom byli nadšeni, když přijdou zkoušky. Když nás něco bolí, když je nám špatně, těžko se můžeme smát. A Pán Bůh něco takového po nás ani nechce. Když je nám špatně, tak je nám prostě špatně. A Pán Bůh to ví, že je nám špatně. A i když bychom v tu chvíli raději ani nebyli, přece je nejdůležitější, abychom se, přestože je nám špatně, drželi Pána Boha zuby nehty. I když se šklebíme, protože je nám špatně. Nikdo po nás nechce, abychom jásali, protože je nám sice špatně, ale jsme přece spaseni.
To by za chvíli vedlo k veliké frustraci, k pocitu, že nás Bůh zradil, byli bychom v nebezpečí ztráty víry, před kterou varoval autor listu Židům. O tuto ztrátu víry tam především šlo, to bylo ono “do krve se vzepření proti hříchu.”
Pán Bůh se nám tedy může stát jakoby protivníkem, aby vyzkoušel jakost naší víry. A On ji vyzkouší, tím si buďme jisti. Každý z nás si musí spočítat náklady, než se pustí po cestě s Kristem Pánem. Cesta s Ním je jedinečná, dobrodružná a úžasná a je to cesta jedině pravá, ale náročná. Je to tak, jako bychom se vydali na cestu do Himalájí. Za to, co zažijeme a uvidíme, musíme zaplatit námahou a obtížemi cesty.
Jestliže jsme se zaslíbili Bohu a chceme jít cestou Kristovou, cestou světla, On nás bude zbavovat všeho temného. V tom tkví tajemství všeho jeho trestání či spíše výchovy nebo ještě lépe: Cvičení a školy. Anebo nejlépe: Cesty vzhůru k Bohu.
3. Otec duchů
Kdo je tedy Bůh? Pisatel listu doslova říká: Je to Otec duchů. Otec duchů. Otec všeho živého. Stvořitel nebe a země, Vládce všehomíra, ten, který dává dech – život, i Ducha svatého. Jemu se máme podřizovat a přijímat vše, co k nám přichází. Nereptat. Ne křečovitě děkovat za zkoušky, ale chápat, že vše, co přichází do našeho života, nám má posloužit k tomu, abychom byli podobnější Ježíši Kristu. Abychom byli pokornější, abychom lépe chápali druhé, abychom měli pokojnou mysl. Abychom dovedli lépe krotit zlost a závist. Abychom byli méně závislí na věcech tohoto světa. Abychom byli laskavější k lidem. Abychom byli plní Ducha svatého. Abychom měli lepší spojení s Bohem. Abychom na Pána Boha nezapomínali ve vlastním štěstí. Však to nakonec každý z nás ví, proč. Vždyť kdo hledá, nalézá.
To je ono “ovoce spravedlnosti a pokoje”, které nalézají ti, kteří se nechají pokorně pocvičit v Boží škole. Kteří se vydali po té Boží cestě vzhůru s Bohem za Bohem. Amen.
POSLÁNÍ: Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, nestav se na odpor jeho domlouvání. Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení. (Př 11,12)
PÍSNĚ: 6, 182, 455, 554, 559.

KÁZÁNÍ NEDĚLE “ESTOMIHI” (Ž 31,3) 11. ÚNORA 2018 V TEPLÉ, KŘEST

Boží výchova

INTROITUS: Hospodine, tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává. Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. (Ž 119, 129n).

ČTENÍ: Gn 32,23-33

TEXT: Žd 12,4-11

OSNOVA:

1. Taťka ?

2. Protivník ?

3. Otec duchů !

1. Taťka ?

O co jde v ep. Židům? O vytrvalost ve víře. O vytrvalost ve víře, i když ta víra nějak nevycházela. I když Pán Bůh neochraňoval před pronásledováním a před ztrátou majetku. I když přicházely pochybnosti a trápení a členové mladé Kristovy církve se tím museli prodírat den za dnem. A ještě mnozí z nich zahynuli. A ještě mnozí odpadli. To znamenalo i jakousi ztrátu prestiže, ostudu, posměch ze strany nevěřících. Ti si teď na ně mohli ukazovat prstem: “Vidíte, kam je zavedla ta jejich víra? Co dělá ten jejich Ježíš?” A nejhorší bylo, že si toto začali říkat oni sami!

Je to skutečně tak, že Pán Bůh svým milovaným dětem splní každé přání? Hezké počasí, nové boty, dostatek peněz, uděláš zkoušku, ihned se uzdravíš z chřipky apod? Každý zralý křesťan ví, že Pán Bůh není automat na šťastný a bezbolestný život. Že Pán Bůh není nějaký dobromyslný taťka, který své děti rozmazluje a dá jim vše, na co si vzpomenou.

2. Protivník ?

Četli jsme příběh o Jákobovi u potoka Jabok. V tom protivníkovi, se kterým se Jákob potýká, můžeme vidět Boha. Vidíme souvislost tohoto příběhu s tím, co nám říká autor dopisu Židům.

Jákob po zápasu kulhal. Byl potrápen, pocvičen zápasem, aby už vždycky věděl, že nemusí za svá práva bojovat žádnou lstí. Že za něho bojuje Pán Bůh sám. Že pravda a láska jsou silnější zbraně než úskok a pomsta. Vyšel z boje zraněn a přece silnější než kdy jindy.

Vzpomínám si na doby, kdy se slušelo v modlitbě děkovat za všechny zkoušky. Postupně se však z toho stalo veliké klišé. Když přišly opravdové zkoušky, tak najednou byla vděčnost ta tam.

Ono nejde o to, abychom byli nadšeni, když přijdou zkoušky. Když nás něco bolí, když je nám špatně, těžko se můžeme smát. A Pán Bůh něco takového po nás ani nechce. Když je nám špatně, tak je nám prostě špatně. A Pán Bůh to ví, že je nám špatně. A i když bychom v tu chvíli raději ani nebyli, přece je nejdůležitější, abychom se, přestože je nám špatně, drželi Pána Boha zuby nehty. I když se šklebíme, protože je nám špatně. Nikdo po nás nechce, abychom jásali, protože je nám sice špatně, ale jsme přece spaseni.

To by za chvíli vedlo k veliké frustraci, k pocitu, že nás Bůh zradil, byli bychom v nebezpečí ztráty víry, před kterou varoval autor listu Židům. O tuto ztrátu víry tam především šlo, to bylo ono “do krve se vzepření proti hříchu.”

Pán Bůh se nám tedy může stát jakoby protivníkem, aby vyzkoušel jakost naší víry. A On ji vyzkouší, tím si buďme jisti. Každý z nás si musí spočítat náklady, než se pustí po cestě s Kristem Pánem. Cesta s Ním je jedinečná, dobrodružná a úžasná a je to cesta jedině pravá, ale náročná. Je to tak, jako bychom se vydali na cestu do Himalájí. Za to, co zažijeme a uvidíme, musíme zaplatit námahou a obtížemi cesty.

Jestliže jsme se zaslíbili Bohu a chceme jít cestou Kristovou, cestou světla, On nás bude zbavovat všeho temného. V tom tkví tajemství všeho jeho trestání či spíše výchovy nebo ještě lépe: Cvičení a školy. Anebo nejlépe: Cesty vzhůru k Bohu.

3. Otec duchů

Kdo je tedy Bůh? Pisatel listu doslova říká: Je to Otec duchů. Otec duchů. Otec všeho živého. Stvořitel nebe a země, Vládce všehomíra, ten, který dává dech – život, i Ducha svatého. Jemu se máme podřizovat a přijímat vše, co k nám přichází. Nereptat. Ne křečovitě děkovat za zkoušky, ale chápat, že vše, co přichází do našeho života, nám má posloužit k tomu, abychom byli podobnější Ježíši Kristu. Abychom byli pokornější, abychom lépe chápali druhé, abychom měli pokojnou mysl. Abychom dovedli lépe krotit zlost a závist. Abychom byli méně závislí na věcech tohoto světa. Abychom byli laskavější k lidem. Abychom byli plní Ducha svatého. Abychom měli lepší spojení s Bohem. Abychom na Pána Boha nezapomínali ve vlastním štěstí. Však to nakonec každý z nás ví, proč. Vždyť kdo hledá, nalézá.

To je ono “ovoce spravedlnosti a pokoje”, které nalézají ti, kteří se nechají pokorně pocvičit v Boží škole. Kteří se vydali po té Boží cestě vzhůru s Bohem za Bohem. Amen.

POSLÁNÍ: Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, nestav se na odpor jeho domlouvání. Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení. (Př 11,12)

PÍSNĚ: 6, 182, 455, 554, 559.

Download PDF

Article printed from ČCE Teplá: http://tepla.evangnet.cz

URL to article: http://tepla.evangnet.cz/?p=2376

Copyright © 2009 ČCE Teplá. All rights reserved.